Když se tráva v jarním slunku zelená a kopytům je do skoku, proč mi, Bože, musí strach srdce ochromit? Uháním a vítr mi hřívu splétá. Uháním a štěstí běží o závod. Uháním a klopýtám o svou radost. A přece neuniknu z vězení svých vyplašených očí, které stejně nezachytí neklid rozptýlený po světě. Bože, když se mezi stébly začne plížit noc, vyslyš moje naříkavé ržání a dej, ať zaplane ve tmě jasná hvězda, která můj strach zaplaší. Amen.
fotku sem fotila ja hribatko se jmenuje Sohaj
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
